Historie snusu
1400 – 1500 počátky bezdýmého tabáku
Počátky historie tohoto tabáku jsou již v dobách objevení tabáku jako takového Evropany. Když byl tabák poprvé dovezen do Evropy, byl pěstován hlavně lékaři, kteří ho považovali za lék na mnoho nemocí a neduhů. Tabák byl užíván různě, ale předvším byl žvýkán - zde hledejme počátek snusu, který sice není přímo žvýkacím tabákem, ale kořeny má stejné. Evropani tuto aplikaci tabáku okoukali od indiánů, kteří užívali tabákový prášek šňupáním, tabák kouřili i žvýkali tabákové listy. Indiáni tabák užívali hlavně k meditacím a při obřadech.
Jean Nicot – léčba tabákem
Jean Nicot byl francouzský ambasator v Lisabonu a je znám tím, že aplikoval tabák na různé nemoci. Také po něm byla pojmenována účinná látka v tabáku – nikotin. Jednou Nicot použil tabák ve formě ke šňupání - snuff - k léčbě francouzské královny Kateřiny Medičejské (de Medeci). Měla bolesti hlavy a nevolnost, šňupnutý tabák jí velmi ulevil. Královna se stala pravidelnou uživatelkou snuffu a šňupání se rozšířilo po celém královském dvoře.
1600-1700 – Snuff a Švédsko
V těchto letech se stala Paříž, kde se snuff objevil, vzorem por celou Evropu. Užívání se velmi šíří – zlatý věk bezdýmého tabáku – a to hlavně ve vyšších vrstvách společnosti, dostává se i do Švédska. V 18. století se stal snuff velmi populárním společenským doplňkem, který nechyběl žádnému gentlemanovi tehdejší doby. Krabičky na snuff byly sami o sobě uměleckým dílem a často hodnotným darem. Ty nejdražší kousky byly ze zlata nebo stříbra vykládaného polodrahokamy. Zlom pro odstartování výroby snuffu byl začátek pěstování tabáku ve Švédsku asi v polovině 18. století. Na konci století se tabák pěstoval již v 70 švédských městech.
Pokles popularity snuffu
Po revoluci ve Francii je omezen vliv šlechty, která byla hlavním konzumentem snuffu. Napoleon sám byl těžký snuffer, ale po jeho éře popularita snusu klesá a jeho užívání se stává staromódním. Nastupuje doba kouření tabáku...
19. století – změny v užívání, manufakturní výroba
Tabák se dříve úžíval hlavně jako snuff – forma na šňupání nosem. U návratu ke žvýkání tabáku stála jeho praktičnost. Zemědělci ve Švédsku nemohli při práci pohodlně kouřit ani sňupat, a tak si začali vkládat snuff do úst, pod horní ret a vznikl snus. Zpočátku si tento snus dělali sami doma prostým rozemletím tabáku v mlýnku na kafe adt. Koncem 19. století jeho popularita ve Švédsku roste do té míry, že je zahájena jeho manufakturní výroba. Mezi první známé značky patřil WM Hellgren’s Generalsnus a Petter Swarz’s Röda Lacket snus, největší oblibu měla značka Ettan, která je populární dodnes.
Amerika
To jak se snus dostal “zpět” do Ameriky je prosté. Když asi milion Švédů emigrovalo do USA, tak si sebou přivezli i snus. Snus se stal jejich národním symbolem a poznávacím znakem v zahraničí.
1915 – 1960
Produkce snusu ve Švédsku byla sjednocena pod velké národní společnosti a stát z produkce snusu měl docela slušné zisky. Spotřeba snusu velmi rostla v roce 1919 dosáhl 7 000 tun prodaného snusu. Populace v tomto roce byla ve Švédsku 6 milionů, což znamená, že připadlo 1,2 kg na člověka, včetně kojenců. To byl vrchol snusu ve 20. století, po druhé světové válce jeho spotřeba opět klesá – přichází cigarety.
1970 – 2011
Snus přichází znovu do módy, hlavně z důvodu, že byla objevena škodlivost cigaret, snus slouží jako zdravější náhražka. Důležitým zlomem byl vznik porcovaného snusu (portion snus) – to opět zjednodušilo aplikaci a snus začaly užívat i ženy. První porcovaný snus byl vyroben v roce 1970. Od té doby je snus na pozvolném vzestupu. V roce 2003 bylo prodáno 6 761 tun v Evropě, uživatelů je ve Švédsku asi 1, 2 milionu. Evropské statistiky nejsou dostupné, protože EU uvalila na snus prohibici, tím je jeho běžný prodej nemožný. Já osobně doufám, že tady jednou budu moci připsat další kapitolu pod názvem: Snus povolen v Evropské unii.